úterý 28. října 2014

Z Čech až na opravdový konec světa 16 - Tómar 2

"Je to městečko neopevněné, ale veliké, v horách položené nad bezejmennou bystřinou, nad níž se vypíná pevná tvrz.
V tomto místě jsme viděli, jak kněží nově vysvěcení tančí, když slouží svou první mši. Po mši celý den a také příštího dne chodí s trubači městečkem. V čele jde onen nově vysvěcený kněz, ostatní za ním, a všecko hlučí tancem a zpěvem mužů, žen i kněží."

Z bezejmenné bystřiny se staletími stala Rio Nabao. Nebo to možná bylo jinak. Ale v případě té "tvrze" Václav Šašek z Bířkova zklamal rozhodně víc. Convento da Ordem de Cristo de Tomar jistě už tehdy byl něco víc, už kvůli svému duchovnímu centru, kterým je Charola - fortifikovaná románská rotunda ze 12. století s oratoriem. A i když je plná křesťanských symbolů a inspirovaná Chrámem Božího hrobu v Jeruzalémě, působí nezvykle okultně, skoro až pohansky, takže možná opravdu templářští rytíři během bohoslužby seděli v sedlech svých koní, zahaleni kouřem z kadidla.












sobota 25. října 2014

Velhartický relaps

(Uroffenbarung des Johannes)



Milost vám a pokoj od toho,
který jest a kterýž byl,
a kterýž přijíti má,
ježto mrtvý byl, a aj živý je
na věky věků. A má klíče
pekla i smrti.


I vstoupil dým zápalů s modlitbami
z ruky anděla, kterýž vzal kadidlnici,
a naplnil ji ohněm z oltáře,
a svrhl ji na zem, a aj vzal ostatky svatých
před tváří Boží. A hodil je
do ohně chrámu.



Klíči svěřenými Synem člověka
otevřel brány pekla a smrti.
I stalo se hromobití, a hlasové, a blýskání
i země třesení.
Potom viděl jsem šelmu vystupující z kříže,
a měla dva rohy, podobné Beránkovým.
A činí divy veliké, tak že i ohni rozkazuje
sstupovati s nebe na zem
před obličejem lidským.


I pohleděl jsem, a aj, oblak
běloskvoucí, a na tom oblaku
seděl podobný Synu člověka,
maje na hlavě své korunu zlatou,
a v ruce své srp ostrý.
A jiný anděl vyšel z chrámu,
volaje hlasem velikým na toho,
kterýž seděl na oblaku: Pusť srp
svůj a žni, neboť přišla tobě
hodina žně, nebo již dozrála žeň země.



A velcí i malí prchali do hor,
a řekli horám i skálí:
Padněte na nás, a skrejte nás před
tváří toho, kterýž sedí na trůnu,
a před hněvem Beránka.