Kropěje moudrosti 01

Kropěje moudrosti

 

aneb

 

Kázání nahoře i dole

to jest

 

Slova Velkým Kropnou pěním darovaná a zde ve spirituální sudetočeské haiku položená

 

------

Kropěj první - Zástupové

 

Hujá Sláva Hujá

Nečetní Hlavsa stírají rosu na kolejích

Početní zástupové navracejí se

S červánky na ramenou

Hujá Zduř a Zmar

Z Čech až na opravdový konec světa 14 - Óbidos

Óbidos je pěkně natěsnáno do hradeb, ke kterým vede aquaeduct starý tak, že ani není moc poznat, že mezi dobou, kdy tu pan Šašek nebyl a pan Pulgar byl, proběhlo zemětřesení. Taky už není poznat, že nedlouho předtím, než tu pan Šašek nebyl, sahalo moře až po ty hradby. Moře ustoupilo a větrné mlýny podlehly času. Město přestalo být svatebním darem portugalských králů, ale stále ukrývá obrazy a v Igreja de Santa Maria dokonce oltář od Josefy de Óbidos, která v 17. století ani nepotřebovala modré punčochy.

Černoprdelníci a starý mrtví sráči

dostali od bodrých českých chasníků v Šitboři co proto. Však také šlo o jediné racionální řešení. Ve věku rozumu není místo pro B-ha ani pro mrtvé. Na chleba se ta jejich víra namazat nedá a ti mrtví byli stejně nejspíš Němci. B-h ví, jestli to nebyli upíři.