čtvrtek 19. listopadu 1998

Stín koně

Jak zavazující je Tvůj dech tiše plačící do tmy
S šepotem plným střípků stoupajících mezi prsteny
Nepros, přikaž jen, zlíbám Ti srdce i nohy
Stín koně zastihne nás klečící na zemi.

čtvrtek 5. listopadu 1998

Buďme něžní

Buďme něžní k ručníkům plápolajícím na šňůře
Marně pleskajícím do uhýbajícího vzduchu
Po ranním mrazíku bývají zkřehlé,
Chřestí svými lety a škrábou na dotek.

Buďme milí na židle odstrkávané podle libosti
Sloužícím všem s předstíranou lhostejností
Jsou vyleštěné pošupujícími se návštěvami
A vrže jim v kloubech.

Buďme shovívaví k svým jizvám a bradavicím
Pečlivě ukrývaným před zvědavci
To se jen postupně dere ven
Smysl našeho života.

úterý 3. listopadu 1998

Úzko

Příliš úzké okno
Pro deštěm nabobtnalý svět
Krčící se pod děravým pláštěm
Daleko, příliš daleko
Od včerejšího tance
V blyštivém kmitání
Plamenných jazyků
Horkých,
Rozpukaných vášní.

Příliš úzký hrob
Pro oheň mořem zalehlý
Dusící se vlastním popelem
Ve skále vytesaná ústa
Líbají jeho chladné
Promodralé tělíčko
Chvějící se pod děravým pláštěm
Malých,
Nicotných strázní.