Ospalé oči na vysokých podpatcích
Svěšená ramena
Klopýtá a svědí ji hlava
Těší se do své postele
Nervózní prsty hledají cigaretu
Chce spát!
sobota 2. dubna 1994
pondělí 28. března 1994
Kavárna
Oříšky kešu
Sedlina cukru
Modré stromy a bílý les
Vlahé kapky deště se rozbíjejí
O chladnou hladinu
A stékají po skle.
Sedlina cukru
Modré stromy a bílý les
Vlahé kapky deště se rozbíjejí
O chladnou hladinu
A stékají po skle.
neděle 27. března 1994
Tahiti
Opálené dívky
Rozpálený písek
Nárazy moře na skálu
Oddrolování částeček kamene do vln
Voda pohybuje dnem
Rudé paprsky z úst topícího se slunce
Tlustý Američan s pleší a brýlemi
A světlou košilí na lehátku
Coca Cola s brčkem
Kapky potu.
Rozpálený písek
Nárazy moře na skálu
Oddrolování částeček kamene do vln
Voda pohybuje dnem
Rudé paprsky z úst topícího se slunce
Tlustý Američan s pleší a brýlemi
A světlou košilí na lehátku
Coca Cola s brčkem
Kapky potu.
neděle 14. listopadu 1993
Trubky a hrudky
Vodovodní trubky
Nemají mít v sobě hrudky
Jsou-li v něčem hrudky
Jistě to nejsou vodovodní trubky.
Nemají mít v sobě hrudky
Jsou-li v něčem hrudky
Jistě to nejsou vodovodní trubky.
čtvrtek 15. října 1992
B-h
Vždycky když teploměr klesne na nulu
Řeknu si Sakra už je zase pondělí
Natáhnu kalhoty a uvařím kafe
Nemám rád černé
Příliš mi připomíná lidské svědomí
A pak se podívám
Co všechno musím o víkendu udělat
Je toho tolik, že snad ani nemá cenu
Něco dělat
Dříve jsem mohl rozdělit
Práci mezi své podřízené
Teď musím všechno dělat sám
A ještě k tomu se mi do hřbetu
Zarývají ostré hvězdy
Jen proto, že monoteisté
Zničili Atlasa
Jsem na všechno sám
A je mě stále míň.
Řeknu si Sakra už je zase pondělí
Natáhnu kalhoty a uvařím kafe
Nemám rád černé
Příliš mi připomíná lidské svědomí
A pak se podívám
Co všechno musím o víkendu udělat
Je toho tolik, že snad ani nemá cenu
Něco dělat
Dříve jsem mohl rozdělit
Práci mezi své podřízené
Teď musím všechno dělat sám
A ještě k tomu se mi do hřbetu
Zarývají ostré hvězdy
Jen proto, že monoteisté
Zničili Atlasa
Jsem na všechno sám
A je mě stále míň.
pátek 28. srpna 1992
Slzy
Zlehounka začínají k zemi padat
Slzy Boží lásky
Které zachycují kouř z komínů
Vyvrhujících zbytky spálených těl
A oligofrenní děti nadšeně tleskají
Přestávajíce být součástí sebe sama
Stávají se nezávislými na svém těle
Na chvíli se proslavují svými génii
A potom opět padají na ústa
Zakopnuvše o vlastní ruku
Danou jim Prozřetelností k
Zušlechťování zítřka na svatých polích
Bičování otroků
Vraždění bratrů
Seznamování se
A utahování šroubů.
Slzy Boží lásky
Které zachycují kouř z komínů
Vyvrhujících zbytky spálených těl
A oligofrenní děti nadšeně tleskají
Přestávajíce být součástí sebe sama
Stávají se nezávislými na svém těle
Na chvíli se proslavují svými génii
A potom opět padají na ústa
Zakopnuvše o vlastní ruku
Danou jim Prozřetelností k
Zušlechťování zítřka na svatých polích
Bičování otroků
Vraždění bratrů
Seznamování se
A utahování šroubů.
úterý 4. srpna 1992
Pohled ryby
Ryba v kbelíku a ten
Koukají na svět
A diví se, jak je možné
Že je v něm
A ne naopak
Ač by tomu mělo být
Nejinak.
Koukají na svět
A diví se, jak je možné
Že je v něm
A ne naopak
Ač by tomu mělo být
Nejinak.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)