Ráno pod hradní věží

Ztrýzněné ráno
Roztává ve chladné mlze
Padající na dlažební kostky
Tře si zkřehlé ruce
A středověké šero vytírá z očí
Pod hradní věží.

První jarní

Včera měl být první jarní den
Zalekl se vloček sněhových
Zaplašil ho Jeho smích
A z příchodu jara zůstal pouhý sen.

Prasklé brýle

Puklý anděl
Rozpolcený povinnostmi
K Jedinému pánu
Sloup elektrického vedení
Uprostřed louky, janovce a břízek
Smutně krčící rameny
Ze kterých už dávno spadly dráty
Plné pohybu
A pohyb odešel s nimi
Aby zůstal jen čas pomalu se ubírající
Jediným směrem
Staropanenská kaplička
Něžně shlížející přes prasklé brýle
Na svůj hřbitov plný lidí
Z nichž většina nikdy nespatřila Boha
Většina, která si musela vystačit
S puklým andělem a prasklými brýlemi.

Večer

Čapí křídla létající nad městy
Jejich zobáky klapající v povětří
Tak žalostně nepoučitelné ve věci
Plánovaného rodičovství
A ochrany rosniček
Běží o závod s mizícím
Okrajem zorniček.

Srpen

Srpnový den je zalit kvanty fotonů
Která tlačí na zpocené zátylky
Když zběsile dokončují svůj pád
Z ledově modré oblohy
Přisávají se ke kůži zmámených zad
A sají z ní další pot
Sají hladově jako slepí žraloci
A vyschlé tělo pohodí na konci dne
Aby se přes noc vzpamatovalo
A ráno jim zas mohlo nastavit
Svůj zpocený zátylek.

Křupání

Pod rozpraskanými podrážkami
Pod pružným dotykem nohou
Kráčejících vpřed
A vpřed
Křupe
Mrazem zkřehlá kůra
Kanadských jedlí
Sežehlých na troud.

Bílé ticho

Bílé ticho syčící pichlavým větrem
Se potácí
A chřestí namrzlými větvemi
Které se třesou
V bělavých paprscích tančících
Po krystalech ledu
A krčí se před mrazivým pohledem
Do běla rozžhavené hvězdy
Letící tuhnoucím vesmírem.