Půl roku po slavnostech sněženek

ovládnou nebe nad troskami mocnářství draci odění do slovanských barev, ale z nozder vypouštějící finský vítr. A marně se snaží snést se k zemi, která se čerstvě rozvoněla přicházejícím spánkem. A zbytky ohňů, které najednou chutnají jinak než v létě. A štětce ztěžkly jako kdysi Monetovi. Bůhvíproč to vyvolává vzpomínku na gumovou pachuť vzduchového ventilku prehistorických textilních nafukovacích matrací. Mladí přestali být mladými. Sněženky i po smrti jistě krásně voní.

Plzeňský kovboj dobývá Finsko

(aneb nedokonalá pocta Akimu Kaurismakimu)

Totiž Finsko ... jen Helsinky. A to ještě během tří dnů byl na focení čas tak tři hodiny. A tak ta pocta mému oblíbenému režisérovi, kterého jeho země nemá ráda, zůstala daleko za svým záměrem. Chtěl jsem Akimu pomoci a ukázat z jeho země to, co on neukazuje ve svých filmech (a je za to v nemilosti). Dvě až tři hodiny nejsou moc, tak to dopadlo takhle.

Útok strojů 03

Útok strojů.txt.01

........... čekali jsme příchod Vykupitele a zatím přišli Neživí ................. Nehybní se dali na pochod ................ stroje jdou a jdou a jdou ................ jeden za druhým ......................... jejich šiky stále houstnou ............ utahují ocelovou smyčku okolo měst ...................... na slunci se jejich zástupy blyští jako řeky a potoky plné chladné vody .................... nemluví ale rozechvívají zemi ...................... komunikují spolu ševelením elektrických výbojů ........................ viděl jsem je odnášet živá nahá těla .................. přestali jsme se zabíjet ................. tiskneme se ke zdem trosek a doufáme že nás stroje minou .............. jejich těla bez očí hledí stále na nás a oni jdou a jdou a jdou..............

Útok strojů 02

Útok strojů 01

Život v Matrici.txt.02

............. voda je vzácná a krev moc hustá ................................... když usneme do masa rozpraskaných rtů nám mouchy kladou vajíčka ..................... hladové matky trhají zubama svoje vlastní děti ..................................... nehneme se bez kamene v ruce .................................. žrali bychom trávu kdyby ji nespálilo Slunce ....................................... čekáme na Vyvoleného a jeho Vůli ..................................... i kdyby to měl být Atilla ................................. smrdíme potem močí a sračkami a je nám to jedno ..................................... a nikdo neví kdo ho má vyvolit ..................................... ani jak o něm víme ........................ když se jenom zabíjíme ..................... komu se zkazí zuby ten chcípne ............................... nikdo to tu nepřežije ................ jsme jako psi a sežrali bychom i Boha ...............................