Vždycky když teploměr klesne na nulu
Řeknu si Sakra už je zase pondělí
Natáhnu kalhoty a uvařím kafe
Nemám rád černé
Příliš mi připomíná lidské svědomí
A pak se podívám
Co všechno musím o víkendu udělat
Je toho tolik, že snad ani nemá cenu
Něco dělat
Dříve jsem mohl rozdělit
Práci mezi své podřízené
Teď musím všechno dělat sám
A ještě k tomu se mi do hřbetu
Zarývají ostré hvězdy
Jen proto, že monoteisté
Zničili Atlasa
Jsem na všechno sám
A je mě stále míň.
čtvrtek 15. října 1992
pátek 28. srpna 1992
Slzy
Zlehounka začínají k zemi padat
Slzy Boží lásky
Které zachycují kouř z komínů
Vyvrhujících zbytky spálených těl
A oligofrenní děti nadšeně tleskají
Přestávajíce být součástí sebe sama
Stávají se nezávislými na svém těle
Na chvíli se proslavují svými génii
A potom opět padají na ústa
Zakopnuvše o vlastní ruku
Danou jim Prozřetelností k
Zušlechťování zítřka na svatých polích
Bičování otroků
Vraždění bratrů
Seznamování se
A utahování šroubů.
Slzy Boží lásky
Které zachycují kouř z komínů
Vyvrhujících zbytky spálených těl
A oligofrenní děti nadšeně tleskají
Přestávajíce být součástí sebe sama
Stávají se nezávislými na svém těle
Na chvíli se proslavují svými génii
A potom opět padají na ústa
Zakopnuvše o vlastní ruku
Danou jim Prozřetelností k
Zušlechťování zítřka na svatých polích
Bičování otroků
Vraždění bratrů
Seznamování se
A utahování šroubů.
úterý 4. srpna 1992
Pohled ryby
Ryba v kbelíku a ten
Koukají na svět
A diví se, jak je možné
Že je v něm
A ne naopak
Ač by tomu mělo být
Nejinak.
Koukají na svět
A diví se, jak je možné
Že je v něm
A ne naopak
Ač by tomu mělo být
Nejinak.
pátek 31. července 1992
Vzteklý župan
Ve starém zeleném županu
Se prochází po molu
A ubíjí se vztekem
Holčičí pištění
Ho přivádí k šílenství
Nejraději by nasedl
Do loďky a ujel
Všem
Všemu
Ale nemůže
Nesmí
Jeho župan barevně splývá
Se žabincem
Který se bezostyšně
Rozvaluje na rybníku.
Se prochází po molu
A ubíjí se vztekem
Holčičí pištění
Ho přivádí k šílenství
Nejraději by nasedl
Do loďky a ujel
Všem
Všemu
Ale nemůže
Nesmí
Jeho župan barevně splývá
Se žabincem
Který se bezostyšně
Rozvaluje na rybníku.
neděle 26. července 1992
Kužel věrnosti
Rozpoltíme svoje ega
Vytrhneme srdce z těla
Přetáhneme si stín přes hlavu
Objevíme plechovou zahradu
Kužel světla
Věrnost nezná.
Vytrhneme srdce z těla
Přetáhneme si stín přes hlavu
Objevíme plechovou zahradu
Kužel světla
Věrnost nezná.
úterý 7. července 1992
Kaktus
Každý ho nenávidí
A to jen proto, že píchá
Ale zeptali jste se ho někdy
Co si myslí o situaci v Jugoslávii
Jestli schvaluje poll-tax
Jaký je jeho postoj ke zbrojení
Který je jeho oblíbený malíř
Našel-li už svého Boha
Znáte ho vůbec?
Vždyť růže má také trny!
A to jen proto, že píchá
Ale zeptali jste se ho někdy
Co si myslí o situaci v Jugoslávii
Jestli schvaluje poll-tax
Jaký je jeho postoj ke zbrojení
Který je jeho oblíbený malíř
Našel-li už svého Boha
Znáte ho vůbec?
Vždyť růže má také trny!
pondělí 6. července 1992
Severské zasnění se
Zmrzlé prsty se bezmocně
Třesou ve větru
Snaží se zachytit moře
Ale nemají sílu
Vlají na stožáru
Mezi kapkami ledové vody
Byl to stín mraku?
Chlupaté ruce pravěkých lidí
Trčí z písku a stále svírají pazourek
Který zachránily z rozpadajícího se kostela.
Třesou ve větru
Snaží se zachytit moře
Ale nemají sílu
Vlají na stožáru
Mezi kapkami ledové vody
Byl to stín mraku?
Chlupaté ruce pravěkých lidí
Trčí z písku a stále svírají pazourek
Který zachránily z rozpadajícího se kostela.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)