V hnízdě strojů 01

Útok strojů.txt.02

........... my jsme vysušení sluncem a kůže se nám lepí na kosti ........... jejich svaly z oceli se lesknou tukem země .............. krčíme se při zemi a třeseme se strachy, zimou a šílenstvím ................... oni se tyčí hrdě k nebi a nebojí se ani Boha .................. většinou nemáme nic a jako štěňata bezmocně koušeme do ocelových paží, které nás svírají ............. až nám z toho krvácejí dásně ........... pár lidí pozvedlo hole ........... klacky .............. trubky ............. a tyče ...................... stroje jim s radostí zlámaly ruce a nohy ............. procitám v zástupu jiných ............... vidím jen na jedno oko .................. můj stroj mě táhne za kotník a já ryju držkou v zemi ................za mnou se táhne krvavá stopa..............na obzoru zůstaly zkrvavené trosky prázdného města ..............

Půl roku po slavnostech sněženek

ovládnou nebe nad troskami mocnářství draci odění do slovanských barev, ale z nozder vypouštějící finský vítr. A marně se snaží snést se k zemi, která se čerstvě rozvoněla přicházejícím spánkem. A zbytky ohňů, které najednou chutnají jinak než v létě. A štětce ztěžkly jako kdysi Monetovi. Bůhvíproč to vyvolává vzpomínku na gumovou pachuť vzduchového ventilku prehistorických textilních nafukovacích matrací. Mladí přestali být mladými. Sněženky i po smrti jistě krásně voní.

Plzeňský kovboj dobývá Finsko

(aneb nedokonalá pocta Akimu Kaurismakimu)

Totiž Finsko ... jen Helsinky. A to ještě během tří dnů byl na focení čas tak tři hodiny. A tak ta pocta mému oblíbenému režisérovi, kterého jeho země nemá ráda, zůstala daleko za svým záměrem. Chtěl jsem Akimu pomoci a ukázat z jeho země to, co on neukazuje ve svých filmech (a je za to v nemilosti). Dvě až tři hodiny nejsou moc, tak to dopadlo takhle.

Útok strojů 03

Útok strojů.txt.01

........... čekali jsme příchod Vykupitele a zatím přišli Neživí ................. Nehybní se dali na pochod ................ stroje jdou a jdou a jdou ................ jeden za druhým ......................... jejich šiky stále houstnou ............ utahují ocelovou smyčku okolo měst ...................... na slunci se jejich zástupy blyští jako řeky a potoky plné chladné vody .................... nemluví ale rozechvívají zemi ...................... komunikují spolu ševelením elektrických výbojů ........................ viděl jsem je odnášet živá nahá těla .................. přestali jsme se zabíjet ................. tiskneme se ke zdem trosek a doufáme že nás stroje minou .............. jejich těla bez očí hledí stále na nás a oni jdou a jdou a jdou..............

Útok strojů 02