Zčernalé listy skrz nehybný vzduch
Prodírají se k zemi
Rozviřují sto let starý puch
Touhy po zmizení
Po zmizení z kraje černých much
Které sají lidskou krev
A drnčením křídel drásají lidský sluch
-Ať už řve radši lev!
Třeštící myšlenky temnější těch much
Ze skal se vrhají
Vábí je k sobě křivý duch
Do náruče mu padají
Tak křivý jak nemoci druh
K té, která tichem přehlušuje řev
Promlouvá jak umírajícího srdce zvuk
-Ať už řve radši lev!
