Ráno jsem šel do města. Mám totiž pružnou pracovní dobu a spíš se do toho města dostanu dopoledne než odpoledne. Byla to jen krátká pochůzka. Vyzvednout oscanované fotky mého dědy, který umřel tak dávno, že jsem ho nikdy neviděl, a zaplatit roční předplatné používání páchnoucích prostředků městské hromadné dopravy. Protože žiju v malém městě, znamenalo to strávit venku vždy jen asi pět minut mezi tramvají a jednotlivými zastávkami. Přesto nepamatuji, kdy mi naposledy byla taková zima. A to jsem byl teple oblečen, dokonce jsem měl výjimečně i čepici a rukavice. Ani to však nezabránilo mému nutkání identifikovat se s křehkými stromy blyštícími se námrazou. Nudle jsem si musel utírat do rukavice. A pak jsem došel k řece. Částečně byla zamrzlá, v okolí jezu ale voda nejen že tekla, ale dokonce z ní stoupala pára. Na chvíli jsem se zastavil a přemýšlel, proč se z té vody páří zrovna pod tím jezem. Ale pak jsem se na to vykašlal.
