"... tací Řekové propadli nepopsatelnému duchovnímu úpadku, nic neumějí, církevním knihám, psaným starou řečtinou, nerozumějí - a přitom jsou nesnesitelně pyšní. Peněz, které mají, používají k vydržování lenošných mnichů, místo aby založili třeba jen jedinou malou školu."
Václav Budovec z Budova, konec 16.stol.
Skoro před měsícem v Aténách. Ale to je celkem jedno. On je poslední dobou celý svět nějak píčou ke zdi. Do Atén se lítá přes Budapešť a aerolinky se už asi před dvěma lety rozhodly, že náramně ušetří na visačkách na kufry. Do poslední chvíle není úplně jisté, jestli se lidé, kterým ne tak úplně rozumím, uráčí přestat zhoršovat už tak dost špatné. Už podruhé tento rok toužím po nějakém tom krvavém pravicovém diktátorovi. Jak málo stačí ...
Čtu a čtu. Naštěstí vytrvali jen popeláři. Dlouhý autobus se prodírá v nesmyslných úhlech mezi horami odpadků. Večer je měkký až bavlněný. V moři střech žije jiný svět. Je také plný hran a špinavě bílý, ale aspoň v něm nejsou ty odpadky. Únavou jsem tak zpitomělý, že hraju ruskou ruletu s mořskými plody. Východ slunce v sobě nese stopy vzpomínek na zánik civilizace.
Ouzo a Vangelis se neodbytně vtírají na každém rohu. Řekové se tváří jakoby nic. A okolo nich se zatím rozpadá svět. Jenom pár starověkých ruin vzdoruje stařecké sešlosti okolního novověkého města. Diovi by z toho asi praskl čurák. Ale buď není, nebo se nechal pokřtít. Každopádně by se stejně nakonec zmohl jen na nějaké to poboření několika domů nebo rozdrcení jakési nesprávné oběti.
Želvám je to tak nějak jedno už od té doby, co se dozvěděly, že je Achilles stejně nedoběhne. Není divu, když to byl Řek. Aspoň že ten GIST je stále nesmírně půvabný nádor. Ale za to mohou spíš Japonci a Finové.
