Zase jednou po dlouhé době jsem se dostal do rodného města. Bylo 9. listopadu 2024. Na listopad nečekaně nádherné počasí mě vábilo na pivo. Jsa povahy poddajné, vábení jsem podlehl a vydal se z nostalgie na Poštu. Tím myslím do hospody Pošta. Ale tam …
Pak jsem se dozvěděl, že se to stalo 7. listopadu, možná se sem tedy trefili z Aurory. Nebo spíš pasivita jen srovnala krok s někdejší Hemzáčkovou aktivitou. To nebyla jen hospoda. To bylo místo, kde vznikl Nový Bor. Místo, kde z opuštěného Raškovského statku po třicetileté válce vznikl Hayder Hof, který pak roku 1692 sloupský Hroznata z Kokořova rozpalceloval a rozprodal. Tam, kde až do 7. listopadu 2024 stála hospoda Pošta, stál tehdy ovčín, který byl v roce 1696 nahražen panským hostincem, který pak pro osadu Heyde sloužil i jako poštovní stanice.
O necelých 300 let později jsem pak do něj chodil já na pivo, někdy i na vodku, zpočátku i na zelenou. Někdy s někým, někdy sám. Měl jsem tam někdy asi v roce 1991 první informativní schůzku s Japkem. O něčem, co se nikdy nestalo. On pil rum, protože byl sladký. Pivo už tehdy nesnášel. Dneska nesnáší i rum. Vrchní se neptal na věk, stoly byly masivní, pivo každou chvíli vylité, vzduch průhledný jak mlha nad brčálníkem. Chodil tam Kastner, Česťův brácha, Velký Kropna a možná ještě nějaké starší vzory, na které jsem už zapomněl. Bohužel tam ale taky chodili lidi jako Baterka nebo Víťa Hrabík, kvůli kterým tam někdy nebylo úplně bezpečno. Jednou jsem s Kuželkou musel odejít bez placení, protože nám někdo ukradl účet, kde už toho bylo celkem dost, a my v té opilosti nevěděli, jak to jinak vyřešit. Pak jsem odešel a roky běžely. Už dávno jsem mohl alkohol pít legálně, ale asi už mi nikdy nechutnal tak jako tehdy. A teď, 107 let po výstřelu z Aurory, ta moje první hospoda, která je (teda byla) vlastně nepřímo i první budova Nového Boru, totiž Haidy, prostě spadne, protože se na ni všichni majitelé vysrali.
O necelých 300 let později jsem pak do něj chodil já na pivo, někdy i na vodku, zpočátku i na zelenou. Někdy s někým, někdy sám. Měl jsem tam někdy asi v roce 1991 první informativní schůzku s Japkem. O něčem, co se nikdy nestalo. On pil rum, protože byl sladký. Pivo už tehdy nesnášel. Dneska nesnáší i rum. Vrchní se neptal na věk, stoly byly masivní, pivo každou chvíli vylité, vzduch průhledný jak mlha nad brčálníkem. Chodil tam Kastner, Česťův brácha, Velký Kropna a možná ještě nějaké starší vzory, na které jsem už zapomněl. Bohužel tam ale taky chodili lidi jako Baterka nebo Víťa Hrabík, kvůli kterým tam někdy nebylo úplně bezpečno. Jednou jsem s Kuželkou musel odejít bez placení, protože nám někdo ukradl účet, kde už toho bylo celkem dost, a my v té opilosti nevěděli, jak to jinak vyřešit. Pak jsem odešel a roky běžely. Už dávno jsem mohl alkohol pít legálně, ale asi už mi nikdy nechutnal tak jako tehdy. A teď, 107 let po výstřelu z Aurory, ta moje první hospoda, která je (teda byla) vlastně nepřímo i první budova Nového Boru, totiž Haidy, prostě spadne, protože se na ni všichni majitelé vysrali.
A dnes, o tři čtvrtě roku později, to nevypadá o moc líp. Vlastně spíš hůř, protože je hnusně. Ale hlavně že vietnamská tržnice furt stojí. Ano, v místě zrození Nového Boru dnes stojí vietnamská tržnice.
