Hujá Kropna - Kapitola 1.

HLAVSA GEGE

Kapitoly

svědectví

o myšlenkách a pravdách

VELKÉHO KROPNY

čili

KROPNA

To vyslovil za nás

pročež

HUJÁ KROPNA

 ------------------------------------------------------

 Kapitola 1.

Vznik víry

1                                  Většina lidí si není schopna současně uvědomovat více než jednu věc. Podstatně menší část je schopna si uvědomovat současně dvě věci. Jen málokdo je schopen si současně uvědomovat věci tři a čtyři už je záležitost high – geniality. VELKÝ KROPNA (občanským jménem Libor Kropáček) je schopen si současně uvědomovat libovolné (jeho libou vůlí dané) množství skutečností.

2                                  Znaven putováním světem, usedl jednoho dne KROPNA do snack baru nedaleko domova, aby, nerušen uhýbáním pouličnímu ruchu, mohl libovolně shromažďovat myšlenky. Aby nebyl rušen ani barmankou, řekl jí, že jako vždycky.

3                                  Již při prvním fernetu si uvědomil, že současný člověk trpí řadou negativních vlivů, kterými na něj bezprostřední i globální okolí působí. S nezbytnou dávkou podobenství pak uvážil, že kyselé deště naleptávají lidem myšlení, smog svými nálepy zatemňuje duši, herbicidy a pesticidy likvidují smysl pro humor, exhaláty chemického průmyslu způsobují korosi mentality a ozonová díra retarduje snášenlivost, peníze kazí charakter, stokrát nic umořilo osla a před bouřkou se sráží mlíko. To vše má za následek Agresivitu, Bezohlednost, Cynismus, Despotismus, Egocentrismus, Feťáctví, Gangsterství, Hulvátství etc., až po Alergii, Alibismus, Aroganci, Aritmetiku a nemravné sny u jednotlivců a ve společnosti pak narušenou ekologii, ekonomiku, etiku, dopravní i nedopravní zácpy, případně i opak.

4                                  Jak je to VELKÉMU KROPNOVI dáno, uvědomil si současně, že souhrn těchto faktorů je tak velký, že zákonitě se nenajde člověk, aby v něm nebyla vyvolána alespoň parciální, ovšem progresivně rostoucí nasranost, paralelně s tím si uvědomil, že tato nespokojenost lidí s uspořádáním pro ně jediné použitelné planety je důvodem k nespokojenosti jako takové, přičemž si uvědomil i to, že tato nespokojenost sama o sobě (an sich) je dostatečným důvodem, aby se s tím něco dělalo. Vědom si i toho, co bylo (i bez jeho vědomí) řečeno v předmluvě o věcech společné víry, rozhodl se celou šíři problematiky vyjádřit tak, aby neformuloval předžvýkaný názor, nějaký souhrn víry, nýbrž aby inspiroval tvoření vlastní víry v každém jednotlivě a zpětnou vazbou, prostřednictvím správně směrované výchozí inspirace dal základ pro novou, plně jednotnou víru.

5                                  Protože si v té chvíli kromě všeho výše uvedeného uvědomil i to, že bude muset ještě zaplatit občasná (!) zastavení barmanky a pak i následné neshody, které jej čekají doma, celou tíhu svých problémů i vědomí své globální odpovědnosti zformuloval při pohledu na vrchní část barmanky do jediné všesyntetisující věty: „KOZUE, KOZUE, odvrať od nás vše zue!“

6                                  V té chvíli si uvědomil ještě další věc, že nalezl SLOVO, jímž je možno označit samotný princip všeho, že POZNAL jméno toho, co má jak náboženstvími, tak vědami zcela pokřivenou podobu, především tím, že tato se snaží POZNANÉ SLOVO definovat, vymezit, přivlastnit. SLOVO, které KROPNA v té chvíli POZNAL, a to si plně uvědomil, je obsahu tak širokého, že je nedefinovatelný, přičemž tato nedefinovatelnost vylučuje jakoukoli možnost spekulativního definování obsahu a názvu. Proto jako jediná možnost názvu připadá právě jen takové SLOVO, které spontánně vytrysklo z podvědomí.

7                                  Ještě než přišla barmanka inkasovat, zformuloval VELKÝ KROPNA své poznání principu všeho, určujícího poslání, smyslu a pána všeho a po zaplacení si tuto formulaci zapsal na rub účtenky.

8                                  Naplněn poznáním (a fernetem), nenechal se VELKÝ KROPNA vyrušit ani výší útraty ani následným kraválem doma a pokračoval v úvahách až do usnutí.

HUJÁ KROPNA !

--------------------------------------------------

(c) 1992 - Milota Beneš

Hujá Kropna - předmluva

HLAVSA GEGE

Kapitoly

svědectví

o myšlenkách a pravdách

VELKÉHO KROPNY

čili

KROPNA

To vyslovil za nás

pročež

HUJÁ KROPNA

 ------------------------------------------------------

 Předmluva

  

1                            Každý člověk v něco věří. I ten, kdo nevěří v nic, pokud své tvrzení myslí vážně, věří v to, že nevěří v nic a obvykle je schopen alespoň částečně formulovat, v co věří, že nevěří čili jeho víra tím dostává eliminační metodou konkrétní podobu.

2                            Jedním z hlediskem víry je její naprosto individuální podoba. Náboženství (všechna) chápou víru omezeně jako tu část osobního věření, které je možno jednotícím způsobem formulovat pro větší část lidí. Tento původně extrakt z individuálních věr je pak nabízen jako ucelený komplex k věření těm lidem, kteří si z nejrůznějších důvodů nedokázali vlastní víru nějakým způsobem zformulovat

3                            Všem náboženstvím je přitom společné, že své postuláty víry, jejichž historické doložení pravidelně není jednoznačně proveditelné, případně je doložitelné jen samotnou vírou, vydávají za postuláty zjevené. Jednotlivé odnože a sekty pak vznikají tím, že jednotlivá zjevení a tedy i postuláty jsou vykládány různě protože nedostatečnost jejich doložení tento různý výklad umožňuje. Těmito různými výklady je možno dojít k posouvání výkladu a priority jednotlivých postulátů a v jejich celkovém výkladu docházet k diametrálně odlišným závěrům.

4                            Jak se z dalšího potvrdí, přišel TEN, který přináší nový přístup, nový pohled, novou víru.

            Prvním vtělením božím, jehož se lidstvu dostalo, byl BUDDHA

      Druhým vtělením božím, jehož se lidstvu dostalo, byl JEŽÍŠ

 Třetím vtělením božím, jehož se lidstvu právě dostává, je

KROPNA

5                            Z důvodů, jež se vymykají argumentaci, bude sepsána KNIHA, tedy obdoba Bible, Talmudu, Koránu, Véd či jiných až po naprostém přijetí nové víry po celém světě. Aby však povědomost o této víře nezanikla mezi záplavou čím dál demagogičtějších pseudonáboženství, pseudověr, pseudofilosofií a pseudonázorů, bylo přistoupeno k sepsání těchto Kapitol svědectví. Protože VELKÝ KROPNA daleko méně mluví než myslí, přičemž i jí, pije, spí a i jinak se snaží, jsou tyto kapitoly jen malým a skrovným odrazem jeho moudrosti a pravdivosti.

6                            Co je však nejdůležitější: zatímco všechna ostatní náboženství vyrůstají z hypotetických zjevení, VELKÝ KROPNA (1,94m, 104kg, blond) je zcela konkrétní a občanským průkazem doložitelný zjev.

7                            A co je ještě vážnější a důležitější: Myšlenky a pravdy VELKÉHO KROPNY vznikly jednak díky vzdělání, kterého se mu dostalo, ale stejnou měrou i navzdory vzdělání, kterého se mu dostalo. Jsou tedy úhrnem kladů i záporů naší civilisace, tedy jejím úplným vyjádřením, které spojuje hodnoty názoru, poznání a víry v jeden, konečně úplný celek.

8                            Třetím vtělením – VELKÝM KROPNOU – se teprve uzavírá trojúhelník dokonalosti. Teprve KROPNA je kýžený vrchol!

HUJÁ KROPNA !

--------------------------------------------------

(c) 1992 - Milota Beneš

Smrt přichází z Paštik

R. - 9. díl

Nezbylo mu, než jít s ostatními. Jeho dech splynul s jejich. Jeho srdce tlouklo ve stejném rytmu jako jejich. Po dlouhé době izolace a bezmocného pozorování byl opět organickou součástí. Byl zhmotněním vzrušení ze smrti. Cizí smrt je vždy plná otázek, napětí a tajemství. To jen vlastní smrt dusí bolestí, beznadějí a výkaly. Šli za spoutaným Janem Sladkým. Nechtěli se bouřit a na Chodech jim pramálo záleželo. Táhla je za sebou Smrt, které nedokázali odolat. A nedokázali bez ní žít. A nedokázali žít s ní. Stejně jako s jejím Mistrem, kterého si najali a kterého od sebe odkopávali. Od kterého chtěli, aby za ně konal dílo B-ží. Aby obelhali své svědomí, vykazovali tyto anděly své pomsty za hradby a nepouštěli je ke svým stolům.

Dnes však přišli za ním. Ne za Janem, ale za Bartolomějem. Janem mohl být kdokoli, Bartolomějem ne. Bartoloměj to byl, kdo měl uspokojit všechny. B-ha, soudce, odsouzeného i plže, kteří se tlačili Na Vídni, která tehdy ještě nebyla prosáklá lepkavou vůní sladu. Tehdy na něm visely oči všech. Všech těch, kteří odvraceli zrak vždy když ho potkali při jeho návratu k dominikánům. Tam, za jejich zdmi mohl být zase člověkem. Za jejich zdmi byl jeho malý svět, ve kterém mohl i pohřbívat své blízké. Malý svět, který si koupil za své ponížení.

R. se odvrátil od Jana houpajícího se ve větru a šel za Bartolomějem. Vraceli se stejnou cestou. Minuli zkamenělého právníka a zastavili se u Bartolomějova anděla. Šli tam, kde nic není. A za jeho zdí, když prošli hřbitovem, kde leželi Mistři a jejich blízcí, usedli proti sobě u dubového stolu. Bartoloměj ukrojil hostu chleba, zálibně ozkoušel ostří svého nože a začal vyprávět.

Mušky v umyvadle 9

Výzkum ukončen.

Dle dosavadních výsledků za daných teplot mušky z moči nevznikají. Protože na prodloužení sběru dat do letního období mi nebyly poskytnuty grantové prostředky, jsem nucen odložit rozšíření podmínek pokusu na příští rok, kdy požádám GAČR a GAUK o poskytnutí podpory na čtvrtletní výzkumný pobyt v Malaze, kde budou podmínky pro studium následků čurání do umyvadla příznivější.

Mušky v umyvadle 8

Dnes jsem se omylem vyčural do záchodu. To je mrzuté. Nerad bych kvůli tomu musel celý výzkum opakovat. Mohlo by pak dojít k nedodržení termínu a musel bych vracet grantovou podporu.

Mušky v umyvadle 7

Pořád nic. Zkusím si ráno dávat do čaje jednu kostku cukru navíc.