pondělí 23. prosince 1996

Křupání

Pod rozpraskanými podrážkami
Pod pružným dotykem nohou
Kráčejících vpřed
A vpřed
Křupe
Mrazem zkřehlá kůra
Kanadských jedlí
Sežehlých na troud.

neděle 22. prosince 1996

Bílé ticho

Bílé ticho syčící pichlavým větrem
Se potácí
A chřestí namrzlými větvemi
Které se třesou
V bělavých paprscích tančících
Po krystalech ledu
A krčí se před mrazivým pohledem
Do běla rozžhavené hvězdy
Letící tuhnoucím vesmírem.

úterý 5. listopadu 1996

Oceán

Pojď se mnou hledat oceán
Ve kterém Neptun utopil se sám
Když trojzubec svůj vzteky
V třísky rozlámal na koleni
A zařval, že je dost velký pán
Aby se vyhýbal ponorkám.

neděle 3. listopadu 1996

Napětí

Zčernalé listy skrz nehybný vzduch
Prodírají se k zemi
Rozviřují sto let starý puch
Touhy po zmizení
Po zmizení z kraje černých much
Které sají lidskou krev
A drnčením křídel drásají lidský sluch
-Ať už řve radši lev!

Třeštící myšlenky temnější těch much
Ze skal se vrhají
Vábí je k sobě křivý duch
Do náruče mu padají
Tak křivý jak nemoci druh
K té, která tichem přehlušuje řev
Promlouvá jak umírajícího srdce zvuk
-Ať už řve radši lev!

neděle 11. srpna 1996

Pták

Pták s křídlem plným prachu cest
Usedá na větev, spouští hlavu mezi ramena
Má času dost, teď když mu patří celý les
Počká si na večer, pod jehož hvězdami
Může snít o někom, kdo by mu vejce snes´.

neděle 25. února 1996

English Breakfast Tea

English Breakfast Tea
Zásadně nepiji ráno
Nemám na to čas
Býti Angličanem.

sobota 25. března 1995

Země

Pod oblohou zkalenou lidskými slzami
Úpí stvořená Země a v hloubi zmítá se bolestí
Když Boží pot stéká do propastí pod skalami
Bičovanými hněvem uprchlých větrů zlých.

A pěst probuzených bůžků ze dna prázdnoty
Tříská do jejích boků pluhem zdrásaných
Trhají řetězy a drtí ji žhavými kameny
Po hřbetu dupou jí zvířata pralesní.

Dušena tmou strhnutou slovem "odejdi"
A narvanou do hrdla s pěnící krví
Třese se pod pálivými vesmíru doteky
A vzpínajícími se Titány v křečích posledních.

V pase jak slovo sevřená ostnitými řemeny
I šlehaná bičem má oči bez slzí
Pohozena ve tmě pod Slunce světla hradbami
Rozdává život ve slovech prokletých.

V praskajícím ledu tělo bez vlády
Týraná Země lidí z jejího dechu povstalých
"Ach Otče, je těžké žíti bez matky."
Šeptá ke světlu a ozývá se smích.