čtvrtek 26. června 2014

Kropěje moudrosti 10

Kropěje moudrosti

aneb

Kázání nahoře i dole


to jest

Slova Velkým Kropnou pěním darovaná a zde ve spirituální sudetočeské haiku položená

------

Kropěj Desátá - Poslední věci

Hujá Želte Hujá
 Nenechte prach pokrýt
Lásku Touhu Rozkoš
Startky Fernet a Rum
Kozú Kropna Kozú

středa 25. června 2014

Co je ten Bůch vlastně zač a kde bydlí?

Co je zač, to nevím. Ale nejspíš teda bydlí v Bochově.






neděle 22. června 2014

Co se Světci?

Ve 21. století mají světci jen dvě možnosti - mohou si vybrat mezi luxusem a zánikem. Ve Světcích si už dávno vybrali to druhé.




sobota 31. května 2014

Z Čech až na opravdový konec světa 15 - Tómar 1

Jedna věc je Dan Brown a Svatý Grál, jedna věc skutečnost. A o skutečnosti se opravdu nic moc neví. Na počátku bylo devět zbožných rytířů z Francie, slib, Kristovy milice a jižní část Chrámové hory v Jeruzalémě, někde uprostřed odmítnutí spoluvlády nad Španělskem spolu s johanity, desátek pro chudé a Saladinovy masakry, na konci Filip IV. a jeho finanční problémy.
Portugalci se od Španělů v mnohém liší. Na jednu stranu nemají flamenco, na druhou stranu umějí anglicky. A také se na rozdíl od Španělů vzepřeli francouzským manýrům Filipa IV. a svoje templáře si nedali vzít. Jen je Diniz I. přejmenoval na Christi Militia a následně papež Jan XXII. na Ordem de Cristo. Hlavním sídlem staronového řádu se stal Convento da Ordem de Cristo de Tomar.







pondělí 21. dubna 2014

Kropěje moudrosti 09

Kropěje moudrosti

aneb

Kázání nahoře i dole


to jest

Slova Velkým Kropnou pěním darovaná a zde ve spirituální sudetočeské haiku položená

------

Kropěj Devátá - Epištola Jávanům

Hujá Táži se Hujá
 Může příkaz fork se vší
tou agendou kolem nahradit eleganci
klíčového slova PAR?
Hujá 0100101110 Krop

neděle 6. dubna 2014

Co zbylo z Luticů

Došli moc daleko na Západ. Moc daleko mezi křesťany. A tak se stali obětí kulturní genocidy. Anebo možná z Braniborců udělali Prušáky. Každopádně už nejsou. Ani jejich jazyk. Ani jejich svatyně, kterou se prohnal lev a medvěd. Ale možná nám dali Drahomíru, ze které historie udělala vražedkyni, aby se Ludmila mohla stát světicí. A tím pádem také svatého Václava. A také Boleslava Pobožného, co nechal na svátek svatého Václava vyvraždit příbuzné svatého Vojtěcha. A možná nám dali i Litice s hradem starým tak, že z něj zbyla jen jedna zeď. A na kopci přes potok s kostelem svatého Petra a Pavla, pod jehož bartolomějskou gotikou je pár románských kamenů, což moudrým na konci renesance nezabránilo v přistavění "požární zbrojnice". Neposkvrněná se radši dívá na druhou stranu.








neděle 23. března 2014

Když umělci pomáhají ve Jménu Panny Marie

Jsou místa, kde se B-h utkal se Satanem. Surová historie obnažuje křehkost gotických žeber, osekává baroko až na kost a do klasicismu vnáší chaos. To vše je ale v pořádku. To vše patří na ta bitevní pole, kde Hospodin dostal i se svým synem tak strašně na prdel.








V kostele Jména Panny Marie v Otíně je to ale ještě horší. Do popela spálené země otiskl svou botu umělec. Moderní umění neklade žádné otázky. Dává jen odpovědi na otázky, na které se nikdo neptal. Musím se tedy ptát já. Jak mělo toto pomoci tomu zničenému kostelu? Odpověď nenacházím ani ve světle přicházejícím zvenku, ani u Krista sundaného z cizího hrobu, ani v onom igelitovém artefaktu vznášejícím se nad krajinou po bitvě. A tak si odpovídám sám, že nijak. Chtěl tedy umělec pomoct sám sobě? Odpověď je zřejmá, ale je jí zase otázka: "Je možné postavit svůj igelitový výtvor vedle stovky let staré gotiky a nestydět se?"