Město uzavřel mlžný opar. A je pokryté potem. V hostalu se stáváme obětí paní s oteklými kotníky a kompresními punčochami. A katalánštiny. Věčný hukot motorů. Frontální útoky klaksonů. Frenetické návštěvy přítomnosti ve středověké strnulosti Barri Gotic. A La Rambla zatím přetéká barvami, prodavači, zloději, pouťovými hračkami, cirkusovými vzpomínkami, zoufalstvím a odpadky. Na Plaça de Catalunya nemají ani velblouda, ani anděla, a dokonce ani chrta. Nikdo nespí.
