Zóna bezbřehého neklidu se pokryla chladným sněhem
Po kterém kráčí spolu s liliemi po boku
Ten muž ve svém stínu, kterého tančící pes vyvolil
Davy igelitových tašek si nikdy nic nekladou za vinu
A ta zneuznána putuje světem od města k městu jako sirotek
Který po letech ztratil smysl, protože starci nemají rodiče
Ztřeštěné babočky a šílené třezalky povstávají okolo vykoupení
Hlučně umírajícího na dlažbě pod pukajícími kaštany
Jejichž sny o zvířátkách jsou plné dětí a špejlí
