Ano, zlý kocour v zahradě není, možná v Konojedech kromě koňů jedí i kočky, a čas Panny Marie, sv. Alžběty i toho rozporuplného Jana Nepomuckého běží tak pomalu, že se nestačí za vetřelci ani otočit. Několik zlomených prken v zabednění oken za těmi nehybnými strážci otevírá alegorické zobrazení B.žího světa bez lidí. Pro mě je to do určité míry ideál. Nesnáším, když se mi lidé pletou do záběru. Ale tohle je možná už trochu moc. A co na to On? Také ho tak sereme, když se mu pleteme do záběru?
