Ležím v napuštěné vaně a mám uši pod hladinou. Doléhá ke mně hukot lodního šroubu, pohyby prohýbajících se plátů oceli, skřípání kormidla a tlumené erupce vzdálené podmořské sopky. Zavírám vodu a nastává hlasité ticho. Tápu v něm a motám se na místě jako slepec bez holi. Postupně ale uklidňuji své smysly a koncentruji se na hledání severu a stop ve zvukové pustině. A mám ho. Slyším svoje srdce. Lépe než fonendoskopem. To by se možná dalo nějak využít. "Kardiologické vyšetření při společné koupeli". No, ale zase ono moc kardiologických pacientů nevypadá tak, že by se s nimi někdo chtěl mačkat ve vaně. A většina doktorů taky ne. Třeba ta baba z pracovního, fuj. Je to asi blbost. A voda už je dost studená.
