"Dvě míle za Evoramonte je Estremoz, městečko s hradem, položené v horském kraji na vysokém kopci a obklopené velmi hojnými olivovými háji."
Tehdy už ten hrad nebyl jen tak nějakej hrad, ale už ho Dom Dinis nechal přestavět na královský palác. O něm a jeho manželce se také vypráví jedna trochu divná historka. Prý po ní jednou chtěl, aby mu ukázala, co má pod sukní. Z jakéhosi důvodu tam místo toho, co by člověk čekal, měla chleba. A z ještě nepochopitelnějších důvodů se ten chleba proměnil v růži. A to je celé. Ale místní jsou tím pečivem doteď nějak posedlí, protože každý první víkend v září se koná na náměstí soutěž v pečení rohlíků.
Kromě toho je v kraji okolo Estremoz spousta mramoru, který si odváželi už Římané. Sami Portugalci ho pak odváželi nejen do Belému, kde z něj postavili Torre de Belém a Mosteiro dos Jerónimos, ale i do Afriky, Indie a Brazílie. Přesto je ho tu pořád tolik, že je z něj nejen královský palác, domy patricijů a chodníky, ale kdejaký "močící na zeď" z něj má alespoň práh domu.
Tehdy už ten hrad nebyl jen tak nějakej hrad, ale už ho Dom Dinis nechal přestavět na královský palác. O něm a jeho manželce se také vypráví jedna trochu divná historka. Prý po ní jednou chtěl, aby mu ukázala, co má pod sukní. Z jakéhosi důvodu tam místo toho, co by člověk čekal, měla chleba. A z ještě nepochopitelnějších důvodů se ten chleba proměnil v růži. A to je celé. Ale místní jsou tím pečivem doteď nějak posedlí, protože každý první víkend v září se koná na náměstí soutěž v pečení rohlíků.
Kromě toho je v kraji okolo Estremoz spousta mramoru, který si odváželi už Římané. Sami Portugalci ho pak odváželi nejen do Belému, kde z něj postavili Torre de Belém a Mosteiro dos Jerónimos, ale i do Afriky, Indie a Brazílie. Přesto je ho tu pořád tolik, že je z něj nejen královský palác, domy patricijů a chodníky, ale kdejaký "močící na zeď" z něj má alespoň práh domu.
