sobota 6. září 1997

Prasklé brýle

Puklý anděl
Rozpolcený povinnostmi
K Jedinému pánu
Sloup elektrického vedení
Uprostřed louky, janovce a břízek
Smutně krčící rameny
Ze kterých už dávno spadly dráty
Plné pohybu
A pohyb odešel s nimi
Aby zůstal jen čas pomalu se ubírající
Jediným směrem
Staropanenská kaplička
Něžně shlížející přes prasklé brýle
Na svůj hřbitov plný lidí
Z nichž většina nikdy nespatřila Boha
Většina, která si musela vystačit
S puklým andělem a prasklými brýlemi.

čtvrtek 4. září 1997

Večer

Čapí křídla létající nad městy
Jejich zobáky klapající v povětří
Tak žalostně nepoučitelné ve věci
Plánovaného rodičovství
A ochrany rosniček
Běží o závod s mizícím
Okrajem zorniček.

neděle 10. srpna 1997

Srpen

Srpnový den je zalit kvanty fotonů
Která tlačí na zpocené zátylky
Když zběsile dokončují svůj pád
Z ledově modré oblohy
Přisávají se ke kůži zmámených zad
A sají z ní další pot
Sají hladově jako slepí žraloci
A vyschlé tělo pohodí na konci dne
Aby se přes noc vzpamatovalo
A ráno jim zas mohlo nastavit
Svůj zpocený zátylek.