sobota 29. července 2017

R. - 11. díl

Morový sloup zakrýval výhled na císařské důstojníky vytrhávající dlažbu před turnajem. Vycpanému Turkovi zatím padala znovu a znovu hlava pod nohy opilých vojáků s unuděnými šavlemi. Císař se k městu blížil tak pomalu, že Prozřetelnost zatím ze škodolibosti zjevila leskem uniforem znaveným zrakům měšťanů dosud nenarozené socialisty řečnící na balustrádě morového sloupu mezi všemi těmi jeho pochybnými svatými. Stínadla, rocny, trojnásobně polysémní objekt a židovské sny, to byli ti hybetelé kročejů v mlhách a zpět, láska ... stát, v kobercích divokých a tmavé cesty hvězda, aby dva stíny a 60x40 byly rozpoznány. I když si dala závazek, že nebude vynechávat písmenka, její tělo bylo stiženo slabostí a křehkostí, přestože její vlasy ještě nestačily zbělet. Toto je oheň a zde jest jeho popel. Toto je smysl a zde jest jeho naplnění. Ze zapomenutých rozhodnutí postaveny jsou cesty zástupů kráčejících k šestnáctero jarům a nenalézajících cíl. Bez povšimnutí procházejí kolem ruky krále Přemysla II. pokryté stříbrným prachem. A byl to R., kdo stvořil medvěda bdícího v noci, aby sny přestaly křičet a nevracely se do nich tančící mrtví, když už nedokázal zastavit slzy svý mámy šedivý. Každou noc odvádí je do stínadel, kde mění svou tvář a rychtářem nepoznány, psy na jeho dvoře znepokojují. Formani rychtářovu dvoru obloukem se vyhýbají a vozkové si před jeho vraty jen odplivnou. Nevidí je, ale poznávají ten horký dech skrytý za maskou. Znají jej z lesů, kdy lapeni noční tmou stali se sny cizinců s dlouhýma rukama, zlatými zuby a skříňkou skrývající zlé zázraky.

pondělí 10. července 2017

Endlösung der Keäferfrage po prušácku

"S potěšením sluší uznati, že v novější době u nás úřadové příslušní pilnou péči o to vedou, aby všeliký hmyz škodný sbírán a ničen byl, jenom potřebí tak činiti všeobecně a bez výjimky a nešetřiti časem několika zlatých na odměnu těm, kdož zvlášť horlivě o hubení chroustův i jiného hmyzu se přičiňují, neboť jen takovým způsobem pojistiti lze lesy, pole i zahrady před jistou zkázou. Co ve příčině té vykonati lze při vedení přísném a obezřelém, toho nejlepší důkaz podal saský okres ústředního hospodářského spolku německého, když roku 1868 chrousti úžasnou měrou se rozmohli. Jak ze zpráv úředních vysvítá, zničeno v Sasích téhož roku na 30.000 centů chroustů. Nepočítáme-li ani, že i mimo přičinění úřadní dosti značné množství brouků těch bylo pochytáno, lze bezpečně páčiti počet zahubených chroustů na 1590 millionů kusů, jichž asi 530 jde na libru. Namáhání i náklad, jaký s takovouto snahou vždy nutně spojen jest, nezůstal však i zde bez odměny, neboť v následujícím roce chroustovém (1872) neobjevilo se brouků nic více nežli kdy jindy, kdežto jinak byla by zajisté všecka úroda polní i zahradní generací touto bývala zničena.
Chroustů ve větším množství nasbíraných lze užiti s prospěchem jakožto hnojiva, když se prve vřelou vodou nebo parou zahubí a pak střídavě s vrstvou vápna a země na hromady ukládají. Suchou destillací vyrábí se také z chroustů dobrý olej ke svícení, ano v novější době doporučuje prý se i silná polévka z chroustů těm, kdož z těžké choroby nějaké se zotavují."

Dr. A. E. Brehm: Život zvířat (2. vydání). Díl IV. Svazek první (Hmyz). Překlad Prof. Lad. Duda. Nakladatelství J. Otto v Praze. 1902-1903.


To o takové mandelince bramborové v Čechách se lze dozvědět mnohé, ale ne detailní kvantifikaci úspěchů boje proti ní. Ani žádné recepty k jejímu užití kulinářskému či průmyslovému.

úterý 4. července 2017

Chroustci, chrousti, paní Ondráčková a benediktini

Ne že bych už přišel na to, proč se v současné době chroustci letní rojí v koruně třešně bez třešní, ale zjistil jsem, jak lze upravit chrousty podle Nejnovější kuchařské knihy paní Luisy Ondráčkové, vydané Benediktinskou knihtiskárnou v roce 1914:
  •     Chroustová polévka
1/4 kg chroustů (pro 6 osob) ve studené vodě omytých vhoď do horké vody, přidej všechnu kořínkovou zeleninu, kmínu, trochu soli a nechej v ní zapěniti jemně sekanou zelenou petržel. Vodu z chroustů sceď, zalij jí připravenou zásmažku a nechej chvíli povařiti. Pak zakvedluj do polévky 2 žloutky se 6 lžícemi husté smetany


Na těch internetech pak lze nalézt i recept na francouzskou variantu:
  •     Francouzská chroustová polévka z 19. století
Na rozpuštěném másle usmažte libru (454 g) chroustů (bez křídel a nožiček), poté je zavařte do kuřecího vývaru, přidejte telecí jatýrka a podávejte k topince s pažitkou.


O chroustcích letních se bohužel žádný recept specificky nezmiňuje. Pokládám však za velmi pravděpodobné, že dříve nebyl chroustek letní od chrousta obecného tak úzkostlivě rozlišován a spadal s ním do společné kategorie chrústa májového čili babky. Výhodou tohoto dysentomologického přístupu je zvýšení dostupnosti chroustové polévky, protože chroustek většinou vyplňuje roky bez chroustů, tedy dobu, kdy se celá generace chrousta obecného nachází v larválním stadiu. A naopak. Navíc, když už by se generace chrousta obecného a chroustka letního sešly v jednom roce, mohla by být polévka jak v máji, tak v létě. Důležité je pouze odlišit chrústa koňského čili hovnivála. To už by bylo trochu eklhaft.