pondělí 29. ledna 2024

Bordel v Sudetech

Jako to by mě zajímalo, jestli tady byl takový bordel i před Odsunem. Možné to sice je, ale připadá mi, že takhle zašmodrchat by to Němci neuměli. Nejde ani tak o to, že vlaková stanice Chřibská je v neutěšeném stavu, ale o to, že podle evidenční tabulky patří k Rybništi. Druhá věc je, že v mapách je pod č. p. 186 jiný dům kousek vedle, zatímco tento dům by měl mít č. p. 157, což svádí k úvahám o tom, zda má pravdu tabulka nebo úředník, realita nebo internet, katolíci nebo kališníci. No a konečně, vlaková stanice Chřibská nejen že patří k Rybništi, ale ještě k tomu je na území osady Malý Semerink, která už teď moc nepřipomíná letovisko Klein Semmering. Nebo připomíná, ale z tehdejšího pohledu by se dnešní stav dal považovat za postapokalyptickou budoucnost.

 

A to je možná důvod, proč dnes vlaková stanice Chřibská patří k Rybništi. Malý Semerink dnes už žádnou kulturu nenabízí, ale Rybniště, to je jiná.

Mezi Rybništěm a Chřibskou to naštěstí moc poznat není. Tak uvidíme, jestli Kreibitz dopadl jako Teichstatt.

sobota 20. ledna 2024

Non sunt amplius leones in Blatná (2013)

Již byla řeč o Lvu z Rožmitálu a na Blatné, který cestoval na konec světa. My jsme v roce 2013 na konec světa cestovali též a stali se tak s panem Lvem duchovně spřízněni. Proto jsme záhy také podnikli cestu do Blatné, abychom zjistili, zda tam stále žijí lvi.


Tehdy už zámku nevládl žádný Lev, ale baronka Cornelie Hildprant von Ottenhausen, narozená v Praze jako Veverková, královna krásy v USA a překladatelka, která „díky“ komunistickému režimu a habešskému císaři, kterého obsluhoval Jan Dítě, prožila dobrodružná léta v Etiopii a na Baleárech, ale žádného lva na zámek nepřivezla. Dnes prý už zámku z empírového domku vládne její dcera Jana.
Na zámku nám nebyly ukázány žádné svaté ostatky, zato hojnost porculánu a jiného nádobí, množství zbraní, dýmek a obrazů. My jsem však byli zvědavi zejména na to, jaká zde žijí zvířata, když už tu nežijí lvi, a vypravili jsme se tedy do přilehlého parku, který obklopuje barončin empírový domek. I seznali jsme, že parku vládne stádo daňků skvrnitých a hejno much.





 Káčata s tím sice nesouhlasí, ale s realitou ničeho nezmohou, i kdyby si hlavičky ukroutila.

Čestnou stráž pak drží pávi, kteří jsou ostražití, drsně hlasití a v případě nebezpečenství zahánějí vetřelce svou krásou, ať již překypující pestrostí barev či snad ještě děsivější nemocnou krásou albínů.





čtvrtek 18. ledna 2024

Nanebevzetí chacharů

 Kam se všichni ti Ostravaci najednou poděli? Zůstaly po nich jen auta a boty.



středa 17. ledna 2024

Z bláta do velké nicoty

Teda spíš z blátiště, protože to je význam jména Brniště. Bláto je totiž dle etymologie ve skutečnosti Brno. Vezmeme-li dále v úvahu, že hradiště je předchůdcem hradu, je zřejmé, že Brniště je předchůdcem Brna. V tom případě mi pak není jasné, proč ti blátotlačkové z Brna tak houfně migrují do Prahy, místo aby se vrátili do Brniště. Nebo možná ještě lépe do Brenné. Uvážíme-li, že jak Brniště, tak Brno jsou rodu středního, zatímco Brenná rodu ženského, nemůžeme nedojít k závěru, že Brenná je matkou či pramatkou a Brniště a Brno její dítka. Alternativní hypotézou, nabízenou mluvčími generace Z, je nebinární, nikoli dětská povaha středního rodu zmíněných sídel. Což by také leccos vysvětlovalo.

Leccos ano, ale leccos taky ne. Kupříkladu ne impuls k této cestě, neboť na jejím počátku stálo křivkovité vábení, jemuž, podobně jako svodům bludiček, nelze odolati. Vábení takové vyvolává v mladících i mužích veškerého věku takové puzení, že ani zjevení symbolizující nadcházející potupu a chátrání těla nedokáže je z nastoupené cesty svésti.


Ba ani pila při okraji blátiště nenavrátí rozum puzenému, ač též demonstruje zchátralost časem a ve středu jejím pro výstrahu je vztyčen kříž, který však pohříchu tuze podobá se pouhé funkční konstrukci zabraňující rozpadu.






A právě tak jest muži takovému, puzením zcela zpitomělému, dostati se do velké nicoty, tedy do Velenic. Název vsi mohl by být odvozen od Velena, to byl ten připitomělý princ, co když ležel s Večernicí v posteli, tak místo aby tam s ní dělal ty věci, co jsem chtěl v předškolním věku se Šafránkovou dělat já, šel radši osvobodit Mrakomora, z čehož pak byly akorát problémy, nejen špatné počasí. Takže je pravděpodobnější, že název tohoto sídla je odvozen od slov „velký“ a „nic“. Z koncového „-e“ pak vyplývá, že může jít buď o singulár rodu ženského, nebo o plurál. Přestože se běžně používá toto jméno ve formě plurálu, z logického hlediska jde o zjevný nesmysl. Znamenalo by to totiž, že těch „velkých nic“ je více, což je samozřejmě blbost. Nicota pohltí všechno. Je to tedy femininum, ta Velenice, míněno Velká Nicota.

Avšak ve Velenicích není nic. Totiž, je tam něco (ach ten nešťastný český dvojitý zápor). Je tam jeskyně a v ní srocení lidu. Při bližším ohledání je zjevné, že někdo nese tu křížovou podpěru z pily. Lépe řečeno, asi ji nese do té pily, aby tam nespadl strop. A někdo někomu dává nějakou knihu, asi nějaký tesařský manuál. A někdo se tam modlí, což na pile nedává smysl. Smysl výjevu objasní až vedlejší jeskyně, ve které je Boží hrob. Prázdný. Samozřejmě že je prázdný, když jsou Velikonoce. Teda aspoň pokud ty visící předměty jsou kraslice, a ne varlata lehkomyslníků, kteří podlehli vábení bludičky v močálu, totiž v blátišti.







pondělí 8. ledna 2024

Pavlovice u Jestřebí bez Pavla, zato s Josefem

Středověká okrouhlice má ve svém centru lípu velkolistou a kostel Nanebevzetí Panny Marie, nikoli sv. Pavla, jak by se dalo v takové obci čekat. Ale dobře mu tak, té korouhvičce, co se neudržela na koni a ještě sebrala Jakubovi Spravedlivému učení Ježíše a udělala z něj helénistický paulinismus. V Pavlovicích na něj nevzpomínají vůbec. Zato tu vzpomínají na Josefa Smrkovského, který vedl místní JZD. Jsou tu i hezké roubenky, které však nejeví známky rozpadu opravňující je k jejich zvěčnění.





neděle 7. ledna 2024

Drchlati znamená muchlati nebo cupovati

Kdo co nebo koho muchlal v Drchlavě, není známo. Aspoň tak se psala v roce 1265, přesněji tedy Drchlawa. V roce 1352 Tyrchlauia, 1363 Dirchlauia, 1364 Drclauia, 1371 Drchlowia, 1410 Drchlab, 1720 Dirchl a 1833 Dürchel. Není divu, že to skončilo Dürchelem, když v roce 1930 bylo ve vsi 214 obyvatel, z toho 214 Němců. Dnes v Dürchelu žije 27 obyvatel, z toho 0 Němců, takže je to Drchlava. Už ve 14. století tu měli kostel sv. Mikuláše, dřevěný. Asi to byla chyba, protože v roce 1585 museli postavit nový. Kdy a co se stalo tomu původnímu, není známo. Že by zase staří dobří husité? Ale protože byl taky ze dřeva, což postupně začalo být i na vesnici passé a demodé, tak v roce 1717 zbudovali kamenný, a to rovnou barokní. Stalo by se jim tak moc, kdyby ve vsi měli kostely dva, hezký dřevěný i kamenný … barokní? Ale stejně pak přišli komunisté a trochu toho Mikuláše pomuchlali a rozcupovali. Faru ještě víc.






K Drchlavě ale také patří ves Hradiště, které zase Němci až do jisté doby říkali Radisch. Již z názvu je evidentní, že tam musel být hrad. Tomu hradu F. A. Heber z nějakého důvodu říkal Rač. Ale v roce 1991 se zjistilo, že se jmenoval Vřísek (ten hrad, ne Heber). Jak vidno, jde o hrad poměrně moderní, se známkami ruské kolonizace.





pátek 5. ledna 2024

Brenná na Ovčím vrchu

Nad soutokem Ploučnice se Svitávkou je malebná díra. Ale nebyla to vždycky taková díra. Vždyť je to jen 4 km od Zákup, kde trávil podzim svého života rakouský císař Ferdinand I. Dobrotivý a český král Ferdinand V. Dobrotivý, kteří si spolu prý moc rozuměli a nikdy se nehádali o to, jestli má přednost číslo vyšší, nebo nižší. A přímo do Brenné zavítal dokonce císař Josef II. v doprovodu generála Laudona, což každý ví, protože se o této jeho návštěvě dochovala populární a poněkud debilní písnička. Osobně jsem nikdy nevěděl, kdo zastavil koho a kdo byla ta ženská, co vedla patrolu. Generál Laudon? Josef II.? Místní sufražetka?
Bez ohledu na tu ženskou a na to, že se Josefovi nakonec víc líbilo v Terezíně, po odsunu sudetoněmeckého živlu to v Brenné šlo zu grunt. Nebo spíš, protože když už si skopčáci nemohli s sebou odnést své statky, odnesli si aspoň němčinu, hezky česky do hajzlu. Ve vsi je sice kostel sv. Jana Křtitele, ale v éře globální změny klimatu je pitná voda cennější než svěcená, pročež skutečnou dominantou Brenné je vodojem, okolo něhož jsou ladně rozmístěny rozbité věci svědčící o rozbitých duších. Je to krásnej bordýlek, krásnej bordel. Na ten by se nezmotal ani Vladimírek.