neděle 14. ledna 2018

Zhoubce národů

byl spatřen na Karlově Týně, an z něho míří směrem východním do srdce národa českého, by jej vyhubil, jak z přirozenosti své ohavné s rozkoší činiti zvyklý jest:


„Salamandr, tvor podoby ještěrčí a hvězdovitými skvrnami zdobený, vylézá jen po vydatném dešti a za počasí parného se neukazuje. Má tělo tak studené, že jako led oheň uhasí, jakmile se ho jen dotkne. Sliz mléčný z úst mu tekoucí dovede z kůže lidské vlasy vyhladiti; místo jím zmočené pozbude svěží barvy své a zůstane na něm skvrna. Mezi všemi jedovatými tvory jsou salamandři nejzlomyslnější. Jiné zvíře jedovaté usmrcuje člověka jediného a hned nato zahyne, aniž ho země v sebe pojme – ale salamandr dovede vyhubiti národy, nemají-li se před ním na pozoru. Vleze-li na strom, otráví všecko ovoce jeho; kdo pojí ovoce takového, zemře mrazem; ba dotkne-li se mlok nohou dřeva, jímž se pak pec vytopí, otráví chléb v ní pečený; a spadne-li do studny, i vodu v jed promění. Nebezpečné zvíře toto však jest pokrmem jiným živočichům, jako např. vepřům; zdá se, že jed jeho u takových zvířat zhoubné moci své pozbývá. Kdyby co na tom bylo pravdy, co čaroději tvrdí, že totiž jednotlivých částí jeho těla s prospěchem proti požáru lze užiti, ježto jediným jest tvorem oheň hasícím, byl by zajisté Řím dávno podobný pokus učinil. Sextius vypravuje, že prý maso salamandra, jemuž byly vyňaty utroby a hlava i nohy uříznuty, bylo-li v medu uloženo, jest pokrmem dráždivým, ale popírá, že by oheň uhasiti dovedlo.“

Gaius Plinius Secundus: Naturalis historia
via
Dr. A. E. Brehm: Život zvířat (2. vydání). Díl III. Svazek třetí (Plazi, obojživelníci a ryby). Překlad Dr. Fr. Bayer. Nakladatelství J. Otto v Praze. 1902-1903?

úterý 2. ledna 2018

Kabinet dr. Vaniariho

Tak to "soon" už po téměř pěti letech nastalo