úterý 30. července 2013

Skicy ze Španěl 27 - Granada 6 - Alhambra 4

Je to divná věc. Někomu se může stát, ve všem tom shonu, horku a vůbec, že projde z temných Baňos Reales do Portica del Partal s Torre de las Damas a dostane se do ráje. Tedy do ráje na zemi, který představují v očích Maurů palácové zahrady Generalife - ornamentální architektura zeleně, vody, okrasných rybek a stínů. Problém je, že tohle jsou "pouze" Jardines del Portal, zatímco zahrady Generalife jsou až o pěkný kus dál. No a ten někdo si to celé asi nějak popletl nebo se to popletlo samo, takže něco bylo někde jinde a možná i někdy jindy. A sice těžko po těch třech letech soudit, ale vypadá to, že ten někdo do ráje nedošel. Místo toho zase obrátil pozornost k malým věcem tohoto světa a opustil sídlo posledních maurských vládců v Andalusii stejně předčasně jako poslední granadský emír Muhammad XII. zvaný Boabdil.










pondělí 29. července 2013

Otázky Panenky skákavé ze Stocku

Já nevím. Snad je to tím vedrem, které až páchne. Žár na polní cestě bolestivě šlehá do všeho živého, až z toho zpitomělí okáči poletují sem a tam. Anebo je to tím, že celý tenhle kraj je plný otázek, na které neexistují správné odpovědi. Anebo je to mnou. Nevím, co je ta věc, které je na cestě mezi Polomem a Skoky. Nevím, jestli byl dřív Stock anebo Skoky. Nevím, jestli se dá pochopit, že někdo z Panny Marie ve Skokách udělal Panenku skákavou. Vím, že ukrást oltáře, varhanní píšťaly a rozřezat věže kvůli mědi je ve 21. století možná normální, ale přesto zvrhlé. A myslím, že za těchto okolností je ta instalace amatérského umění až nečekaně svatá. Jako kdyby se do toho zuboženého chrámu vrátil duch venkovského baroka.










sobota 27. července 2013

Skicy ze Španěl 26 - Granada 5 - Alhambra 3

Ale to nejdůležitější je ve skutečnosti skryto v ornamentální drobnokresbě, v níž se abstraktní ornamenty proplétají se slovy a vytvářejí proudy energie vyrážející z jednoho bodu jako z jediného Boha a unášející lidskou mysl jako pouštní písek menšími a menšími otvory až do míst, která nejsou z tohoto světa.





 


pátek 26. července 2013

Kolik andělů se vejde na špičku hory?

Nebo spíš kolik šlechtických rodů se vejde na Andělskou Horu? Skoro to vypadá, že se tu postupně vystřídaly všechny. A je z toho také moc pěkně vidět, jak byli všichni se všemi příbuzní. A jak každý znal každého. Tak třeba bratr Zbyňka Zajíce Abecedy. Jestlipak aspoň tenhle bratr uměl psát? Anebo tenhle Linhart Colonna z Felsu. Kdyby se radši věnoval renovaci hradu místo podivným pokusům s oknem, nakloněnou rovinou a královskými místodržícími, bylo by lépe jemu i nám.
Ale dnes na hradě nesídlí ani andělé ani šlechtici, jen telekomunikace.








Skicy ze Španěl 25 - Granada 4 - Alhambra 2

Kromě původní pevnosti Alcazaba jsou na pahorku ještě dvě velké skupiny budov: Palacios Nazaríes a palácové zahrady Generalife. Samotný palác tvoří hlavně "ráj souladu, milosti a laskavosti" Mexuar, "srdce paláce" Serallo a konečně Harém. Každá komnata, každá chodba a každá cesta má své jméno a svou historii, ale žár andaluského poledne zatemňuje mysl a zahání ducha do míst stinných a alespoň relativně liduprázdných. A tak se i v mé mysli Alhambra rozpadá na střepy minulosti, a to jak dávné, tak i mé vlastní a celkem nedávné.











pondělí 22. července 2013

Apolenka už nechodí do školky

Nevím sice jak Majdalenka a Veronika, ale tahle Apolenka už má rozhodně ta nejlepší léta dávno za sebou. A kupodivu tentokrát za to nemohou ani bolševici ani vyhnání Němců. Vlastně se pořádně neví, jak se to stalo. Snad za ten úpadek může sv. Apolena sama. Však je to dost bláznivý nápad, jako patronka zubních lékařů si tady otevřít oftalmologickou ordinaci. Tenhle podnikatelský záměr jí přece nemohl vyjít.








neděle 21. července 2013

Skicy ze Španěl 24 - Granada 3 - Alhambra 1

S Alhambrou je to složité. Zhruba 300 let zde probíhala pomalá proměna maurské pevnosti Alcazaba na bezpečné a silné sídlo maurské ornamentální architektury snažící se navodit klid mysli a vnitřní harmonii. A ať byli Reyes Católicos jací byli, ani oni toho v Alhambře po dobytí Granady příliš nezničili. Což se už nedá říci o jejich vnukovi Karlovi V., který si zde počínal stejně barbarsky jako v Córdobě, a to navzdory všem kecům, které z té své habsbursky degenerované pusy vypustil. V osmnáctém století už byli Španělé k maurskému odkazu natolik neteční, že z palácového komplexu kdysi mocných vládců granadského emirátu udělali věznici. To ovšem nebylo nic proti Napoleonovým Francouzům, kteří se dokonce při svém útěku z Granady pokusili palác vyhodit do vzduchu. Až hollywoodsky pak působí legenda (?) o zmrzačeném vojákovi, který zůstal pozadu a roznětky odstranil ...
A lze jen hádat, co by se asi s Alhambrou stalo ve století následujícím, kdyby nebyl Američan Washington Irving Španělům neprozradil, co že to vlastně na tom kopci mají za poklad. Díky tomu se z Alhambry stala národní kulturní památka, Irvingovy Povídky z Alhambry jsou v každém granadském knihkupectví a Alhambra je od rána do večera tak přeplněná turisty, že je nutné si poměrně složitě předem rezervovat vstupenku a při prohlídce samotné prchat před největšími davy ne do míst klidu, ale do míst s menšími davy.