středa 13. října 2010

Útok strojů.txt.02

........... my jsme vysušení sluncem a kůže se nám lepí na kosti ........... jejich svaly z oceli se lesknou tukem země .............. krčíme se při zemi a třeseme se strachy, zimou a šílenstvím ................... oni se tyčí hrdě k nebi a nebojí se ani Boha .................. většinou nemáme nic a jako štěňata bezmocně koušeme do ocelových paží, které nás svírají ............. až nám z toho krvácejí dásně ........... pár lidí pozvedlo hole ........... klacky .............. trubky ............. a tyče ...................... stroje jim s radostí zlámaly ruce a nohy ............. procitám v zástupu jiných ............... vidím jen na jedno oko .................. můj stroj mě táhne za kotník a já ryju držkou v zemi ................za mnou se táhne krvavá stopa..............na obzoru zůstaly zkrvavené trosky prázdného města ..............