středa 30. srpna 2017

Do Prahy a zase zpět 06 - Willkommen to Fredericksburg

Těch mil na východ tou převážně dezolátní planinou po US 90, pak US 67, pak po I-10 a nakonec po 290, těch úmorných 325 mil. Stovky mil mentálním peklem. A pak je to najednou tady. Poutač s nápisem "Willkommen" při vjezdu do města, který je pojmenovaný po pruským princi Frederickovi. Nebo spíš teda Friedrichovi. Nebo taky Fritzovi. A proto taky jinak Fritztown.

Jeho zakladatel John O. Meusebach ho tak v roce 1846 pojmenoval, protože ten Fritz, pardon, princ Friedrich, byl tehdy nejvýznamnějším členem Mainzer Adelsverein, jinak taky Šlechtické společnosti a nejsprávněji Společnosti pro ochranu německých imigrantů v Texasu. V tomhle ohledu je zvláštní, že Meusebach, kterej byl ve skutečnosti baron Otfried Hans von Meusebach, se toho svýho šlechtickýcho titulu vzdal (zatímco dneska je zvykem spíš opak) a začal si říkat John O. Meusebach. A od Komančů si nechal říkat El Sol Colorado kvůli svým zrzavým vlasům. Svým způsobem to symbolicky demonstruje přerod pruskýho byrokrata v americkýho farmáře a politika.

Pamětihodný taky je, že Meusebach vedoucím nový kolonie jmenoval doktora Friedricha A. Schubberta aka Strubberga, kterej je prej předchůdce Karla Maye. Ještě pamětihodnější je, že rok po založení Fredericksburgu Meusebach uzavřel s Komanči kmene Penateka (těmi, co mu říkali El Sol Colorado) mírovou smlouvu, která jako jedna z mála nebyla nikdy porušena. Jestli to má nějakou souvislost s tím, že potom Strubberg provedl neúspěšný puč proti Meusebachovi, to nevím. Každopádně se pak po válce s Mexikem odstěhoval do Arkansasu, kde si postavil dům, koupil otroka a provozoval lékařskou praxi, dokud ho nějaký hmyz nebodl do oka. Kvůli léčení se vrátil do Evropy a do Německa, kde pak už zůstal a stal se konečně tím proto-mayovským spisovatelem.






Dneska už je samozřejmě leccos jinak. Jak napsal už Steinbeck v polovině toho století po století páry: "… Přes všechnu naši nesmírnou zeměpisnou rozlohu, přes všechnu naši krajovou rivalitu, přes všechna naše promíšená plemena, pocházející ze všech částí etnického světa, tvoříme národ, nové plemeno. Američané jsou mnohem více Američany, než jsou Seveřany, Jižany, Zápaďany nebo Výchoďany. A potomci Angličanů, Irů, Italů, Židů, Němců, Poláků jsou v podstatě Američané. Tohle není žádný vlastenecký výlev, je to pečlivě odpozorovaná skutečnost. Kalifornští Číňané, bostonští Irové, wisconsinští Němci, a ano, i alabamští černoši mají více toho, co je spojuje, než toho, co je rozděluje. A je to tím pozoruhodnější, že k tomu došlo tak rychle. Je faktem, že Američané ze všech oblastí a nejrůznějšího rasového původu jsou si podobnější, než jsou Welšané podobni Angličanům, než jsou Lancashirané podobni prostým Londýňanům nebo třeba v Skotsku Dolňáci Horňákům …"
John Steinbeck: "Toulky s Charleym", překlad  Jiří Valja

A jako jo, sice tu mají taky Oktoberfest a můžete si tu dát Bratwurst, Kartoffeln und Kohl, ale rutina už to není. Stejně jako Texas German z dob, kdy se němečtí imigranti odmítali učit anglicky.