Slzy omývají brutální koncentraci švestek. Kůže na kůži. Cigarety. Cigarety. Náruč plná voňavých květin. Cigarety. Ciga rety. Motýl s vlhkými křídly trestá a odlétá. Vystřelování kvant písmen. Cigarety. Kóma. Au au au. Jsem plastická pryž a roztékám se jako sklo. Svět se vlní, ale nenechám si rušit své pruhy. Hovězí v tortille. A chlorofyl. A tekutej hnědej cukr. Ty zasrané drkotající panely. Strakaté letadlo trčí ze zahrady. Auva. Komoušské domky przní vesnici od A do Z. Nad telenovelským minirybníčkem je cítit zkažené kuřecí. A je slyšet milión zmutovaných žab, přestože vidět není ani jedna. O tuhle duchovněarchitektonickou úchylárnu Ježíš nestál, snad. A přízraky nad vinicemi. Pod vinicemi pivní břicha s červenými lícemi a hubami plnými sraček. Žízeň. Hrdinní Němci. A noc se žábami. Ráno jsem nový.
