pondělí 6. srpna 2012

Pan Vous

Bylo mu asi tak 23. A je to k nevíře, ale nejradši měl tohle:



Byl tak trochu nepatřičný - vážil asi sto kilo a jeho chlupatost svědčila pro původ člověka z opice. Já ho znal celkem málo, zhruba tak rok jsem měl tu čest být divákem na jeho dvouhodinových klaunských představeních v Šiklově cirkuse. Sem tam mi napsal nějaký krátký mail, za který by ho asi normální člověk zavrhnul:


"Nevíte, proč se každá hned rozčílí, když se jí zeptám jestli mi nedá?"


"Včera jsem se vrátil ze Zugspitze a našel jsem si tam bezva flek...budu kontrolovat budoucí jeptišky nastoupivší do kláštera jestli jsou ještě panny...za eura."


"No dneska sloužim se sestrou, která by určitě se mnou v jedno splynout klidně chtěla,.jenže je jí 45let, tak nevim - zas tolik to nežádám a charitativní instituce taky nejsem, 45 let je moc, jedině za peníze, ale těch moc také nemá. To fakt ne, jdu se raději najíst....tuta je už druhá tento týden, kterou odmítnu, dnes ráno jsem dal košem jedné z VOŠZ - nesplnila podmínky přijímacího řízení, mimo jiné z řad fyzických vlastností měla zadek jak tažnej kůň, k duševním se vyjadřovat nebudu ... jsem chudák."


"Už jste mi sehnal nějakou prsatou společnici na dvě hodiny denně.... s kterou nebudu muset chodit na kafe?"


"Navrhnete mi jako nejlepšího studenta fakulty? Třeba díky mému mravnímu potenciálu."


"Mam nového kandidáta na buzerování, je to kolega N. z Vaší nynější skupiny, přebral mi všechny holky na kolejích a i některý kluky."


"Prosím o prudkou devalvaci pana N., který by měl mít u Vás dnes ráno praktika, zdá se, že mě přebral další holku, to není přípustné."


"Děvčata říkala, že mi ho ušetří, abych mohl mít čím močit, tak jako doposud. Amputace je prý zbytečná, protože reálná situace, že bych můj pyj použil při souloži, je prý zcela vyloučená. V úvahu připadá spíš farmakoterapie či amputace jiných částí těla, popř. i substituce sexu vydatným jídlem."


"K té nafukovací kolegyni...no nevim , kolega ze střední školy ji měl a praskla pod ním, já mám o 30 kilo víc, takže nevim no ... musela by být z odolného materiálu."


"Řidičák jsem udělal, trochu sem poladil komisařce Boženu, tak mi to podepsala, jinak dnes jsem byl u kadeřnic, budu mít problém s návalem zájemkyň. Nevím co s tím, jako zkušený smilník byste mi mohl poradit."


"Dobrý večer, přeji Vše nejlepší k Vašemu svátku, zejména pak hodně úspěchů v sexuálním životě. Panu profesorovi sem nepsal, neboť mě zklamal, když jsem zjistil, že nemá žádného hada, který by ovládal umění orálního sexu."


"Jinak na Vaše praktika chodí jistá slečna X. Y., prosím o její velmi podrobné prověření v rámci znalostí a vyvození důsledků, důvodem je, že mi dnes odmítla dát a zaslouží si za to potrestat."


"Tu holku z přednášky, kterou mi nabízela A. B., jsem po 5 minutách hovoru a pozorování zamítl, ta nebyla ani na šukání, hrozný. Teď se mi rýsuje jiný vztah, ale je dost ošklivá a bez prsů, resp. mam větší - o dost, ale je hodná a ne úplně blbá, asi do toho půjdu, potřebuju už nějakou, kde to bude zadarmo."


"Zatím nic, žádná mě na vztah nechce, jen na sex, sem chudák..."


"Budu si na shánění holek na doučování i jiné sehnat jiného managera, Vám to vůbec nejde."


Aby bylo jasno, byl to kluk, který vlastně neměl rodinu. Staral se o sebe sám. Přes den chodil do školy a pak šel do práce. Dlouho jsem váhal, jestli zveřejnit tyto úryvky, protože by mohly být vykládány jako jeho dehonestace. Ale nakonec jsem usoudil, že tohle k němu patřilo. Tahle jeho věčná hra na něco, čím nebyl. Hra hodného kluka na úchyla. Hra, kterou bavil celou dobu své okolí, i když tím sám trpěl. V posledním mailu mi napsal tohle:

"Propagace mého jména se Vám vůbec nedaří, v úterý jdu na rande, ale se studentkou Přírod. fak. UK, tady nic..."

Doteď tomu moc nevěřím, stejně jako tomu, že ho chtěli vyhodit z fakulty, což psal ten samý den. Byl to jen jeho obvyklý mail, úchylný a padlý na hlavu. I když jsem, jako řada dalších, věděl o jeho těžkém životě, netušil jsem, že zrovna teď, když už se dostal ze dna tak daleko, rozejde se po kolejích vstříc přijíždějícímu vlaku. Byla to středa, kdy ten smutný klaun svůj nepatřičný život nesl středem kolejiště a neuhnul ani o píď, když na něj strojvůdce troubil. Napsal bych, že se mu statečně díval do očí, když se k němu tak rychle blížil, ale o tom pochybuju, protože měl 8 dioptrií.

Chtěl jsem, aby po něm aspoň něco zůstalo, když už jsem tomu nedokázal zabránit. Vím, že takhle vzpomínka na zesnulého vypadat asi nemá, ale takovýhle pan Vous byl. Sice ne uvnitř, ale navenek. A o to je to horší.