sobota 20. ledna 2024

Non sunt amplius leones in Blatná (2013)

Již byla řeč o Lvu z Rožmitálu a na Blatné, který cestoval na konec světa. My jsme v roce 2013 na konec světa cestovali též a stali se tak s panem Lvem duchovně spřízněni. Proto jsme záhy také podnikli cestu do Blatné, abychom zjistili, zda tam stále žijí lvi.


Tehdy už zámku nevládl žádný Lev, ale baronka Cornelie Hildprant von Ottenhausen, narozená v Praze jako Veverková, královna krásy v USA a překladatelka, která „díky“ komunistickému režimu a habešskému císaři, kterého obsluhoval Jan Dítě, prožila dobrodružná léta v Etiopii a na Baleárech, ale žádného lva na zámek nepřivezla. Dnes prý už zámku z empírového domku vládne její dcera Jana.
Na zámku nám nebyly ukázány žádné svaté ostatky, zato hojnost porculánu a jiného nádobí, množství zbraní, dýmek a obrazů. My jsem však byli zvědavi zejména na to, jaká zde žijí zvířata, když už tu nežijí lvi, a vypravili jsme se tedy do přilehlého parku, který obklopuje barončin empírový domek. I seznali jsme, že parku vládne stádo daňků skvrnitých a hejno much.





 Káčata s tím sice nesouhlasí, ale s realitou ničeho nezmohou, i kdyby si hlavičky ukroutila.

Čestnou stráž pak drží pávi, kteří jsou ostražití, drsně hlasití a v případě nebezpečenství zahánějí vetřelce svou krásou, ať již překypující pestrostí barev či snad ještě děsivější nemocnou krásou albínů.