Mezi vlnami zlata probleskují plameny vlčích šamanů a pod akustickými kotrmelci neviditelného skřivana rozdává křepelka peníze. Ale Keltové mlčí. Byli-li to vůbec oni. Na mé severojižní otázky odpovídá jen všudypřítomný volnoběžný strnad. Gibona s Pegasem má za zahradní trpaslíky, ale ani oni mi nedokážou vysvětlit, na co potřebovali tak těžký kalendář.
Za serpentinami z opukových vesnic, které jsou příliš daleko od elektromagnetického oceánu, už dávno nejsou ani klarisky ani hradby. Z práce Petra Parléře (byl-li to vůbec on) zbyly jen zoufalé prsty vztažené v poslední křeči k Bohu, pro kterého pak už z dlaně pučely jen barokní bradavice. A jejich zvon přestal vzývat Pána, dospěl a rozlámal hradby dělníků, na jejichž ruiny se střemhlav vrhají rorýsi.
V závrati z hloubi několika staletí, která od sebe dělí jen deset minut, začíná nové dobrodružství ostrožky polní. Měl vidět, nebo měl být viděn? A nebyl to jeden z těch, kdo prozradili lidstvu, k čemu se dá použít velký a těžký klacek?
