Po všech těch stínech zahalujících přízraky minulosti je osvobozující zase bloudit klikatými, ale světlými uličkami starého maurského města, které se rozkládá za Puerta Nueva de Bisagra, která sice zvenku vypadá jak ze Střední Evropy, snad i kvůli tomu habsburskému erbu (Karel V. vůbec dal Španělsku dost na frak), ale zevnitř asi nikoho nenechá na pohybách o své maurské matce, stejně jako Iglesio de Santiago del Arrabal. Asi tu nežili lépe než v katedrále, ale stačil jim jejich dnešek. Je čas opustit rytířskou Kastilii a vydat se za nimi do Andalusie.
