úterý 6. srpna 2013

Z Čech až na opravdový konec světa 1 - Z Bruselu do Lisabonu

"Potom jsme přijeli do Bruselu, města vzdáleného od Muchelna čtyři míle. Je to hlavní město brabantské, a zastihli jsme tam vévodu burgundského."

Pan Lev se svou družinou dorazil do Bruselu po dlouhém putování německými zeměmi a strávil v něm osmnáct dní, během nichž se (a zejména tehdejší český Chuck Norris Jan Žehrovský) účastnil turnajů a hostin. Obého se osobně účastnil i Václav Šašek z Bířkova:
"Když jsme se chytili do křížku, po prvé jsem ho povalil na zem. Když však vévoda poručil, abych se s ním utkal ještě jednou, padl jsem na zem tak prudce, že jsem mohl ducha vypustiti. Po tomto zápase dal vévoda přinésti víno a cukroví. Bylo pak ho po zemi rozsypáno jistě za několik zlatých. Mně však nabízely vévodkyně tolik vína, že jsem se jenom stěží dostal domů, protože jsem se opil."

Pan Pulgar přiletěl do Bruselu z Prahy a strávil tam jen pár hodin. Na letišti žádného vévodu nezastihl, nikoho na zem nepovalil, ba ani ducha nevypustil, ale opil se taky:
Brusel za určitých okolností zní jako Brazílie. Hodiny míjejí a vzduch se nechává převážet neúnavnými eskalátory. A my zatím v těle skleněného pavouka žijeme z růžového vína. Tahle pavoukova noha už dávno odumřela a šerem pluje uklízečka za zpěvu svého univerzálního vozíku. Evropa se dusí deštěm. A zmatenými sny stávkujících přenašečů zavazadel o BMW. Hodiny a hodiny a hodiny. Čas mě připravuje o soucit a toužím po Velkém Kapitalistovi a jeho poskocích.

Stávkokazi nakonec celou situaci zachránili, takže nakonec přece jen pan Pulgar dorazil do malého hotelu a ještě menšího pokoje, ve kterém se vzduch nehýbal a ve kterém se sbíhaly zvuky smilstva snad ze všech okolních pokojů. Na druhou stranu, cena nebyla nekřesťanská a v tomto pokoji se pan Pulgar poprvé setkal s portugalskými azulejos.